Před nedávnem náš sbor obdržel dopis od Pavla Motyky, pastora sboru Apoštolské církve v Oldřichovicích. Bratr Pavel prošel se svojí rodinou těžkým obdobím, ve kterém  musel podstoupit nejen on, ale celá jeho rodina velkou zkoušku víry. Bůh vyslyšel modlitby Božího lidu a dal vítězství v Pavlově životě. Chceme se s Vámi podělit o jeho svědectví a proto se souhlasem Pavla Motyky zveřejňujeme jeho dopis našemu sboru.

Milí kutnohorští sourozenci v Kristu.

      Chci Vás pozdravit prostřednictvím Vašeho sborového časopisu a podělit se mým svědectvím z poslední doby. Jmenuji se Pavel Motyka a spolu s celou rodinou patříme do Oldřichovického sboru AC. Vím, že i Kutnohorský sbor se modlil za mne i celou naši rodinu, když jsme procházeli mnohými zkouškami poslední roky. Jak mnozí víte, nedávno jsem podstoupil již čtrnáctou v řadě operaci, kde mi měl být odstraněn nádor na křížové kosti. V říjnu minulého roku mi byl pomocí PET vyšetření (Pozitronová Emisní Tomografie) diagnostikován nádor velikosti 67x42x33mm na křížové kosti. Tentýž nález již signalizovala i MR (Magnetická rezonance) v září minulého roku. Proto lékaři se rozhodli tento „objekt“ z mého těla odstranit. Než k tomu došlo, musel jsem ještě absolvovat jeden zákrok, kdy mi byly odebrány vzorky tkáně z nádoru, aby se potvrdilo nebo vyvrátilo podezření, zda nádor je zhoubný či nikoli. Po čtrnácti dnech přišla zpráva – nádor není zhoubný. V lednu tohoto roku jsem nastoupil do nemocnice v Ostravě k plánované operaci. Ještě ve čtvrtek v den nástupu jsem absolvoval CT vyšetření, kde nádor byl identifikován s poznámkou – oproti min vyšetření progrese nálezu. V pátek ráno v 8 hod mně ještě lékař poslal na Ultrazvuk (UZ), aby se přesně označilo místo na kůži, kde se nádor nachází. Jelikož lékař, který mně operoval je mým přítelem a bratem v Kristu, dovolil jsem si udělat krátkou poznámku, aby se nedivil, když mně bude operovat, že tam nic nenajde. Na UZ se nádor nelišil velikostně od jiných vyšetření. V půl desáté jsem již ležel na operačním sále a po chvíli jsem usnul díky anesteziologovi.  Operace trvala 2,5 hodiny a odpoledne v půl druhé jsem už byl na lůžkovém oddělení. Asi za dvě hodiny na to přišel za mnou lékař a sdělil mi výsledek operace. Řekl asi tuto větu: Měl jsi pravdu, nic jsme tam nenašli. Sám jsem byl tímto sdělením překvapen. Ještě druhý den jsem se ujišťoval a znovu ptal lékaře, zda se mi to nezdálo, ale on mně znova ujistil, že opravdu nic nenašel. Sdělil mi, že v místě nálezu byly nějaké známky toho, že tam něco bylo a tak ty zbytky odebrali znova na histologické vyšetření a nedávno jsem obdržel písemnou zprávu o tom, že výsledky jsou negativní.

     A tak vzdávám chválu našemu Pánu za ten zázrak, který učinil a kterého jsem mohl být účasten. Chci zároveň poděkovat všem Vám za Vaše modlitby. Máme živého Boha, který slyší volání svých dětí. Kéž je to pro nás pro všechny nové povzbuzení k následování našeho Pána celým srdcem.

 Motyka Pavel,  AC Oldřichovice

(Pavlovo podrobné svědectví vyšlo tiskem v dubnovém čísle časopisu Život v Kristu. (pozn. amin.webu)

           Po delším čase jsme opět mohli ve sboru přivítat bratra emeritního biskupa Rudolfa Bubíka. Jeho kázání na téma Kříže bylo nejen povzbuzující, ale také vedlo k hlubšímu zamyšlení nad významem oběti Ježíše Krista. Záznam kázání najdete na naší stránce Ke stažení.