Svět si bude dne 11.září připomínat deset let od tragické události, která se odehrála v Americe 11.září 2001. Předkládáme Vám tento článek k zamyšlení, tak jak jsme ho obdrželi.

Jak to mohl Bůh dovolit?

Pravda (The Truth) na národním TV kanálu dělala interview s dcerou známého hlasatele Ježíše Krista, evangelisty Billy Grahama, a v ranní show (Early Show) jí Jane Claysonová položila následující otázku: „Jak Bůh mohl dovolit něco takového?“ (myšleno 11. září 2001). Anne Grahamová podala velmi hlubokou a smysluplnou odpověď. Řekla:

„Věřím, že Bůh je tím hluboce zarmoucen, zrovna tak jako my, ale po léta již říkáme Bohu, aby odešel, ne-li vypadl, z našich škol, vlády i našich životů. A protože On je gentleman, tak já věřím, že se tiše stáhl do ústraní. Jak od něho můžeme očekávat, že nám požehná, že nás bude chránit, když chceme, aby nás nechal být (na pokoji)? Jen se na to podívejme.

Myslím, že to všechno začalo, když si Madeline Murray O’Hare (byla zavražděna a její tělo bylo nedávno nalezeno) stěžovala, že nechce
žádnou modlitbu ve školách, a my jsme řekli O.K.

Pak někdo namítl: „Tu Bibli byste neměli ve škole číst… Bibli, která říká „nezavraždíš, nepokradeš, ale milovat budeš bližního svého jako sám sebe“. A my jsme řekli O.K.

Poté Dr. Benjamin Spock řekl, že bychom neměli svým dětem dávat na zadek, když neposlouchají, protože by se jejich osobnost deformovala a mohli bychom poškodit jejich sebedůvěru (syn Dr. Spocka spáchal sebevraždu). A my jsme si pomysleli, že odborník by měl vědět, o čem mluví, tak jsme řekli O.K.

Nato někdo namítl, že by učitelé a ředitelé škol neměli káznit naše děti, když neposlouchají. A školští úředníci nařídili, ať se žádný člen učitelského sboru ve školách raději ani nedotkne studenta, když neposlechne, protože nechceme žádnou špatnou publicitu a už vůbec nechceme, aby nás někdo zažaloval (ovšem je veliký rozdíl mezi kázněním a dotýkáním, bitím, fackováním, pokořováním, kopáním a pod.) A my jsme řekli O.K.

Pak zase někdo řekl: ,Nechme naše dcery chodit k potratům, pokud si to přejí, a ani to nemusí doma říkat svým rodičům.‘ A my jsme zase řekli O.K.

Pak nějaký chytrý člen školní rady navrhl, abychom studentům ve škole dali jakékoli množství kondomů, protože kluci zůstanou klukama a stejně si budou dělat, co chtějí, Ať si užívají po libosti. Vždyť rodičům nemusíme ani říkat, že je dostali ve škole. A my jsme řekli O.K.

Pak nějaký vysoký vládní představitel řekl, že není důležité, co děláme v soukromí, pokud máme svou práci zajištěnou. A protože jsme i s tímto souhlasili, odpověděli jsme: ,Nám je to jedno, co kdo dělá v soukromí, včetně prezidenta, pokud máme práci a ekonomika (státu) je dobrá.‘ Pak někdo navrhl, abychom vydávali časopisy s nahými ženami a říkali tomu zdraví prospěšné, realistické obdivování krásy ženského těla. A my jsme řekli O.K.

…a někdo tento obdiv posunul o krůček dopředu a začal zveřejňovat obrázky nahých dětí a pak už stačil jen nepatrný krok k zveřejňování na internetu. A my jsme řekli O.K., mají právo na svobodu řeči.

Nato zábavný průmysl navrhl: ,Udělejme televizní show a filmy, které propagují klení, násilí a nezákonný sex. A nahrávejme hudbu, podporující znásilňování, drogy, vraždy, sebevraždy a satanské výjevy.‘ A my jsme řekli, vždyť to je jenom zábava, to nemá žádný nepříznivý vliv a navíc, nikdo to nebere vážně tak jedem …

A teď se ptáme sami sebe, proč naše děti nemají svědomí, proč nedokážou rozlišovat mezi správným a špatným a proč je pro ně tak jednoduché zabíjet cizince, spolužáky a sebe samé. Možná, budeme-li o tom dost dlouho a dost silně přemýšlet, tak na to přijdeme.

Myslím, že to má hodně co společného s heslem „SKLÍZÍME, CO JSME ZASELI“.

Dopis studenta Bohu 

„Drahý Bože, proč jsi nezachránil ty malé holčičky zavražděné v jejich třídě?“ S pozdravem, Jistý Student….

A ODPOVĚĎ:

„Milý Jistý Studente, nejsem povolený ve školách“. S pozdravem, Bůh.

K zamyšlení 

Zvláštní, jak je pro nás lidi jednoduché vyhodit Boha na smetiště, ale pak se divíme, proč svět spěje do pekla.

Zvláštní, nakolik věříme tomu, co říkají noviny, ale zpochybňujeme to, co říká Bible.

Zvláštní, jak chce mít každý zajištěné nebe, aniž by musel věřit, přemýšlet, mluvit nebo dělat cokoliv, co říká Bible.

Zvláštní, jak někdo může říct ‚věřím v Boha‘, a přitom dál následovat Satana, který mimochodem také ‚věří‘ v Boha.

Zvláštní, jak jsme rychlí někoho soudit, ale sami soudy druhých nepřijímáme.

Zvláštní, že můžeš poslat tisíce vtipů e-mailem a rozšíří se jako požár, ale když začneš posílat zprávy o Bohu, lidé si dvakrát rozmyslí, jestli to pošlou dál.

Zvláštní, jak oplzlost, surovost, vulgárnost a nemravnost volně procházejí kybernetickým prostorem, ale veřejná diskuse o Bohu je potlačována ve škole i v práci.

Zvláštní, jak může být někdo zapálený pro Krista v neděli, ale po zbytek týdne o něm nikdo jako o křesťanovi nemá ani tušení.

Zvláštní, že se více staráme o to, co si o mně pomyslí jiní lidé, než o to, co si o mně myslí Bůh.

Zamysleme se nad tím?

Žádné komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS komentářů k tomuto příspěvku.

Komentáře bohužel nejsou v současné době povoleny.