Nauky démonů
Duch však výslovně říká, že v posledních časech někteří odstoupí od víry, naslouchajíce bludným duchům a učením démonů. (1 Tm 4,1)
Když nový trenér klubu FC Bayern Inichov nastoupil svoji službu ve svazovém mistrovském ligovém klubu, přinesl s sebou už první den na trénink početné sošky Buddhy, které rozmístil v klubových místnostech. Kolem světa cestující Dalajláma a popularita buddhistických mnichů v Tibetu přispěli ke stoupající oblíbenosti buddhismu, k němuž se dnes hlásí jen v samotném Německu na 250 000 příznivců. Dokonce i v katolickém Bavorsku se etablovali buddhističtí mnichové, kteří nepřišli snad odněkud z Dálného východu, ale z blízké Evropy. Malý klášter „Muttodaja“ poblíž malé bavorské vesničky (Gundlitz) je středem pozornosti a občané ho podporují. K pravidlům tamních mnichů patří, že odmítají podat ženám ruku na přivítanou, aby nepropadli sexuálnímu svodu. Vstává se před rozedněním a poslední jídlo se přijímá před vrcholem sluneční dráhy. Mnichům se zakazuje dotýkat se peněz, vůbec s nimi nesmí přijít do styku. Jde jim o vnitřní pokoj, meditaci a osvícení, tak tráví většinu dne. Laici za ně konají „obyčejné světské věci“, například vaření. Podle Buddhy se buddhismus v některé zemi etabluje, pokud mladí mužové té země požádají o zasvěcení. Stále více intelektuálů s vlivem ve společnosti, jako například manažeři, ale i jiní občané hledají mír a v neposlední řadě také sebe sama ve světě buddhismu. Kurzy tohoto druhu se těší čím dál větší oblibě.
Zrovna v křesťanské Evropě baží lidé po takových naukách. Je třeba vyplnit vakuum, jelikož Bible se mnozí vzdali, slovo Boží se odsunulo jako kniha pohádek a Pán Ježíš jako sporná postava lidských dějin.Na které univerzitě se dnes ještě učí skutečně Bibli věrná teologie a na kterých školách se učí náboženství, které by podporovalo víru?
Výsledkem je prázdnota, neklid, nejistota a stavy strachu. A je tu po ruce satan se svými naukami. To všecko patří k eschatologické scéně z 1 Tm 4,1-5: „Duch však výslovně říká, že v posledních časech někteří odstoupí od víry, naslouchajíce bludným duchům a učením démonů. Pokrytecky mluví lež, mají cejchované svědomí, brání lidem vstupovat do manželství, přikazují zdržovat se pokrmů, které Bůh stvořil, aby je ti, kdo věří a poznali pravdu, s vděčností užívali. Vždyť veškeré Boží stvoření je dobré a nic, co se přijímá s díkůčiněním, se nemá odmítat, neboť se to posvěcuje Božím slovem a modlitbou.“
Jak velmi a jak hluboko takové nauky v posledních dnech postoupí, ukazuje poslední kniha Bible:„Ostatní lidé, kteří nebyli zabiti těmito ranami, však nečinili pokání ze skutků svých rukou, aby se přestali klanět démonům a modlám ze zlata, stříbra, mědi, z kamene i ze dřeva, které nemohou vidět ani slyšet ani chodit.“ (Zj 9,20)
Bible definuje jako modly všecka ta božstva, bytosti a předměty, které lidé uctívají a jimž obětují, prostě všecko, co není Hospodin, Bůh Bible a Jeho Syn Pán Ježíš Kristus (kulty svatých).
Židovský biblista na hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, prof. Dr. Davis Flusser (1917 – 2000), popisuje tuto situaci velice výrazně: „Když cestuji z Izraele do západních zemí a hovořím před křesťanskými teology a jejich studenty, musím jim stále znovu opakovat: Ježíš je úplně jiný, než jak Ho vy zvěstujete. Jak se většina z vás vyděsí, až dojde k Jeho parusii (zjevení, návrat Pána Ježíše), ve kterou věříte a kterou zvěstujete. Tou vaší kritikou Bible ničíte historii, a to prostředky, které s vědou mají společnou jen vnější formu. Protože nevěříte faktům a ještě se chvástáte inteligencí, musíte před současným děním a kolem Ježíše natáhnout zástěnu. Oddalujete lidi od víry, po které prahnou. Vy sami jste víru ztratili a provádíte zjevný podvod. Sami ani nevíte, že se dopouštíte zločinu. Je bezpodmínečně nutné zabývat se biblickými výroky o poslední době. Židé to dělají, křesťané by to měli dělat o to více. Dovolte mi ještě podotknout tohle: V západních zemích se dnes stalo módou pošilhávat po Orientu, ne však po světle z Východu, ale po temnotě.Na konci této cesty bude vnitřní temnota s pádem do pekla.“1
To jediné potřebné je návrat k Pánu Ježíši Kristu, který vysvobozuje od hříchu a dává smysluplný život.
N.L.
‚ Werner Gitt, Jak je psáno“, A-ALEF2004, str. 74
Převzato z časopisu Volání uprostřed noci č. 9-10/2008