Apoštolská církev, sbor Kutná Hora

  
  

Když na konci nejsme hotoví

 « Až budu umírat, zavolám: Stop! Musím ještě dopsat větu, kterou jsem začala! »

   To řekla známá švýcarská spiso­vatelka dětských knih Federica de Cesto (70). Už vydala přes 80 knih. Patří mezi nejoblíbenější au­torky knih pro mládež v německé ob­lasti. V roce 1994 napsala svůj první román pro dospělé „Stříbrná mušle“. Tato v Itálii narozená spisovatelka žila v šesti zemích a nakonec se usadila ve Švýcarsku.

  Proti této výpovědi autorky dětských knih můžeme postavit větu nejednoho kazatele biblické zvěsti: „Smrt není tečka. Je to dvojtečka.“ Smrtí všecko nekončí, ale dle Žd 9,28 je zde pokra­čování: „… tak byl i Kristus jednou obě­tován, aby vzal na sebe hříchy mnohých, a těm, kdo ho očekávají, se podruhé ukáže bez hříchu, aby je spasil.“

Po smrti nastane pro každého člově­ka konečný Boží soud.Bylo by špatné, kdyby lidský život nedosáhl cíle, Pánem Bohem určeného, kdyby„ta poslední věta zůstala nedopsaná“.

Věta paní Cesto nám připomíná, že každá smrt je předčasná, že život nebyl úplně dožit, zdá se, že ta určitá, podstat­ná tečka schází.

Nejstarší člověk, který kdy žil, byl Metúšelach (Metuzalém): „Všech dnů Metúšelachových bylo devět set šedesát de­vět let, a umřel.“ (l M 5,27) Kdybychom se ho tehdy v těch jeho 969 letech zepta­li, jestli by ještě rád žil dál, jistě by řekl: „Samozřejmě. Je ještě tolik toho, co bych rád vykonal, čemu bych se ještě rád naučil. Dávno nejsem dokonalý. Docela rád bych žil ještě jednou tak dlouho.“

Život není plně dožitý, pokud schází ta nejdůležitější věta. Tu nám přinesl Pán Ježíš, když umíral na kříži na Golgo­tě. Řekl tu nejslavnější větu všech dob: „Dokonáno jest!“ (J 19,30)

Je to zároveň ta nejúčinnější, nejpů­sobivější věta, který kdy byla řečena.Je to dokončení a závěrečná tečka k nadě­ji na vykoupení našich duší. S Pánem Ježíšem a s tím, co pro nás dokonal, dosahujeme toho nejblaženějšího cíle svého života v hledání spasení. Už žád­ná otázka nezůstává bez odpovědi, pryč je nejistota, nezbývá nic nedokončené­ho.„Hleďme na původce a dokonavatele víry Ježíše, který pro radost, jež ležela před ním, podstoupil kříž nedbaje na han­bu a posadil se po pravici Božího trůnu.“ (Žd 12,2)

Krátce před svou smrtí řekl známý apoštol Pavel: „Bojoval jsem dobrý boj; běh jsem dokončil, víru jsem zachoval. Nakonec je pro mě připravena koruna spravedlnosti, kterou mi dá v onen den Pán, ten spravedlivý soudce; a nejen mně, ale i všem, kdo si zamilovali jeho příchod.“ (2 Tm 4,7-8)

Pavel se nemusel obávat, že něco pro­meškal, že „poslední větu nedopsal“. Obrátil se k Pánu Ježíši a nikdy se od Něho nevzdálil. Zachoval si víru v Něho a podle toho žil a sloužil.

Pán Ježíš je ta závěrečná tečka na cestě hledání Pána Boha.Kdo se k Němu obrátí, toho věč­ná spása a vykoupení jsou dopsány až do konce.

N.L.

 Převzato z časopisu Volání uprostřed noci č. 07-08/2008