Doprovázení 2014 – III. ročník seminářů

     Doprovázet můžeme kohokoliv. Rodiče děti, děti rodiče, kamarád kamaráda, bratr bratra, … Doprovázení, o kterém jsem se rozhodl napsat pár postřehů, se týká doprovázení nemocných a umírajících, jejich rodinných příslušníků, pozůstalých. Ano, i zde lze mluvit o doprovázení. Není mnoho těch, kteří by se touto, tak potřebnou službou zabývali. Stejně tak není ani moc specializovaných organizací, které by tuto službu zabezpečovaly. A přitom, kdo jiný, by v této oblasti měl pomáhat než ti, kterým Bůh dává sílu, aby doprovázeli potřebné na určitém úseku jejich životní cesty.     Proč právě doprovázení jako součást naší služby? Jsou dvě cesty, kterými mohou nemocní a umírající jít. Jednou je cesta osamocení, kdy na své „poslední cestě“ zůstanou úplně sami, odkázání pouze „milost“ ošetřujícího personálu anebo je tu cesta, kdy budou mít vedle sebe někoho, kdo jim pomůže překonat samotu, bezmocnost a dá jim poznat, že v této těžké situaci nejsou sami.  A je tu ještě jeden důležitý aspekt. I tyto lidi Bůh miluje a ti, kteří jim slouží právě službou doprovázení, jim mohou být i pomocí, jak najít cestu do Boží náruče.

     Řekněme si ale nejprve, proč doprovázení nemocných a umírajících, a co si můžeme pod touto službou představit.

      Všichni lidé se jednou ocitnou na sklonku života, ale ne všichni budou mít možnost tento čas strávit v okruhu svých blízkých. A i když tuto možnost mít budou, ne každý člověk v jejich blízkosti je vždy schopen nebo ochoten jim být v této životní situaci pomocníkem, „doprovázejícím“. A pak tu jsou ještě ti, kteří svůj poslední čas života tráví v domovech důchodců, v sanatoriích, v nemocnicích a odděleních LDN, někdy i bez příbuzných či známých, kteří by jim byli oporou a pomocí. Služba doprovázení je tedy potřebná právě v této oblasti. Nenahrazuje péči příbuzných, ale je pomocí na této „poslední cestě“. „Doprovázející“ je tedy pomocníkem, společníkem, posluchačem a neposlední řadě i rádcem nejen těm, kteří po této „poslední cestě“ jdou, ale i jejich příbuzným i pozůstalým.

     Abychom byli schopni tuto službu ve sborech zabezpečit, proběhly v naší církvi již dva cykly seminářů Doprovázení organizované Diakonií, které nejen teoreticky ale i na praktických ukázkách vedly účastníky těchto seminářů k hlubšímu poznání této služby a jejímu využití. Obsahem seminářů bylo nejen poznání potřeb nemocných a umírajících, ale i charakteristiky průběhu tohoto životního cyklu, pochopení situací, ve kterých se tito lidé nacházejí a možností, jak jim být pomocí. Ale nejednalo se jen o nemocné a umírající, ale také jak být pomocí příbuzným, rodinným příslušníkům za situace, kdy v jejich blízkosti se těžce nemocný či umírající nachází, a jak jim být pomocí i po smrti rodinného příslušníka. Každý účastník seminářů obdržel písemné materiály týkající se této služby s odkazem na další možnou literaturu.

     Jeden cyklus obsahoval minimálně pět jednodenních seminářů a byl zakončen předáním certifikátu o absolvování. Tím ale celá akce seminářů Doprovázení zdaleka nekončí. Absolventi se dohodli i na dalším setkávání, kde by bylo možné se dále seznamovat s vývojem v této oblasti i navzájem se sdílet s praktickými zkušenostmi ve službě doprovázení.

     Na základě demografické studie naše populace stárne a přibývají senioři i seniorky, kteří potřebují či budou potřebovat naši pomoc, proto je v současné době připravován další běh seminářů doprovázení. Z  hlediska vývoje v této oblasti budou stoupat požadavky na tuto službu ve všech našich sborech. Je tedy velmi potřebné mít pracovníky pro tuto oblast připravené.

     A ještě jednu poznámku na závěr. Je důležité si také uvědomit, že služba doprovázení umožňuje přinášet Boží lásku i lidem, kteří ji v životě doposud nepoznali a dává možnost i této věkové skupině nalézt cestu do Božího království. Služba doprovázení je tedy službou důležitou a potřebnou.

Ing. Miroslav Papež, pastor AC Kutná Hora

Bližší informace o zahájení  III. ročníku a možnost registrace bude zveřejněna po 20. srpnu 2014 na našem webu.